Čím má být tento text?

V roce 2002 bylo kongregací pro ritus vydáno nové Institutio Generalis Missalis Romani - Všeobecné pokyny k Římskému misálu, doposud nenovější dílo liturgické obnovy II. vatikánského koncilu. Z něj budem čerpat poučení a inspiraci po mnoho dalších let naší snahy o uplatnění chrámové hudby v rámci obnovené liturgie.

Tento dokument byl připravován velmi pečlivě a prošel mnoha diskusemi, o tom svědčí i jeho konečná úprava, která se liší od verze zveřejněné v roce 2000. Proti předchozímu IGMR se v mnohém liší, a to i v bodech, které se týkají liturgického zpěvu a hudby. 

Hudebně-liturgická komise Společnosti pro duchovní hudbu proto vybrala ty části Pokynů, které se bezprostředně týkají hudby (jejich číslování zůstalo zachováno), doplnila je poznámkami a konkretizacemi, které jsou v dokumentu tištěné kurzívou, a předkládá je k diskusi. Detailně byly komentovány i ty části, kterým se změn nedostalo, protože výsledkem by mělo být shrnutí praktických liturgických vědomostí a znalostí každého chrámového hudebníka, jakási kuchařka co, kdy, kde a jak ano a ne. 
V komentářích jsme se snažili zúročit naši liturgicko-hudební praxi z mnoha let práce na pražských kůrech. Nejde tedy zatím o závazný text, je to text určený k diskusím mezi hudebníky, liturgy a pastýři našich místních církví. Neskrýváme snahu, aby se tento text mutatis mutandi po příslušné diskusi takovým závazně doporučeným "návodem" stal, aby v něm mohli mít všichni, kdo se chrámovou hudbou a jejím uplatněním v liturgii zabývají, vodítko v tom, co to je to ta hudba "sentire cum ecclesia", aby se mohla naplnit slova sv. otce Jana Pavla II, která pronesl k hudebníkům v roce 2001:

Křesťanská radost vyjádřená zpěvem musí poznamenat každý den týdne a zaznívat silně zejména v neděli - den Páně - se zvláště radostnou zvěstí. Existuje těsné spojení mezi hudbou a zpěvem na jedné straně a kontemplací posvátných tajemství a modlitbou na straně druhé. Měřítko, které musí inspirovat všechny skladatele a provozovatele posvátné hudby, je krása, která povzbuzuje k modlitbě. Jestliže jsou zpěv a hudba znameními přítomnosti a činnosti Ducha svatého, tak vzbuzují určitým způsobem společenství s Trojicí. Liturgie se tak stává "opus Trinitatis". Zpívání při liturgii však musí vyplývat z "sentire cum Ecclesia"*. Jedině tento způsob navozuje jednotu s Bohem a umělecká schopnost se zapojuje do šťastné syntézy, ve které dvě složky - zpěv a velebení - zcela prostupují liturgii. 
* (být stejného smýšlení s církví - pozn. překladatele) 

Těšíme se jak na bohaté a podnětné, tak na formální a drobné příspěvky k diskusi.

Za hudebně-liturgickou komisi SDH

Jiří Kub 
kub@sdh.cz