Výbor Společnosti pro duchovní hudbu se omlouvá za neuskutečnění valné hromady v listopadu 2000 a svolává řádnou valnou hromadu na den 24. února od 10,00 hod. na Týnskou faru (Praha 1, Celetná ul. č. 5). Na programu mimo zprávy o činnosti za uplynulé volební období a volby nového výboru včetně předsedy SDH bude též možnost prohlídky nově zrestaurovaných varhan Týnského chrámu s odborným výkladem organologa pražské arcidiecéze Ing. Marka Čihaře.

Ve dnech 19. - 22. října 2000 se v Avignonu konalo generální shromáždění Consociatio Internationalis Musicae Sacrae (CIMS). Pro ty, kdož nevědí, co je CIMS, krátké vysvětlení.

Po II. vatikánském koncilu založil papež Pavel VI. listem “Nobile subsidium liturgiae” tuto papežskou komisi, aby pečovala o zdárný a správný vývoj duchovní hudby a uchování jejího pokladu. Zakládací listina nese datum 22. listopadu 1963. CIMS je tedy vlastně úředním církevním orgánem pro oblast duchovní a liturgické hudby. Kromě své běžné činnosti CIMS organizuje v různých zemích tematická sympozia. Jedno takové sympozium bylo i v Praze v roce 1994.

Generální shromáždění se koná vždy za pět let (poslední bylo v r. 1995 na Montecassinu) a jeho hlavní náplní je volba předsedy, dvou místopředsedů a čtyř tzv. consiliáriů. V rámci generálního shromáždění se vždy koná jednodenní symposium o duchovní hudbě. Tentokrát bylo ohlášeno téma “Ordinarium missae po 2. vatikánském koncilu”. Bohužel se však výsledná skladba referátů poněkud od daného tématu odchýlila a tzv. kulatý stůl, který byl tématu věnován, nedovolil pro nedostatek času diskusi. Přitom tam bylo mj. téma velmi závažné pro liturgickou praxi, totiž výklad pojmu actuosa participatio populi v koncilových dokumentech, jímž se často zaštiťují protivníci jak latinské liturgie, tak liturgické hudby. Mluvil o tom prof. Johannes Overath, peritus 2. vatikánského koncilu (tuto informaci podal už na sympoziu v Praze, viz sborník ze sympozia). Naprosto legitimní formou actuosa participatio je posvátné mlčení, rozjímání a zbožné naslouchání (liturgickým textům, zhudebněným textům, hudbě). Už v Praze upozornil Mons. Overath na to, že v klasické latině výraz “actuosa” znamená tolik co “živý, živoucí”, tj. takový, kde “duch je při věci”. Špatný překlad výrazem “aktivní” vedl k dnešnímu chybnému chápání, že aktuosa participatio tkví pouze v tom, že věřící konají akce. Pokud jde o latinu při bohoslužbě, tato otázka byla také probírána na pražském sympoziu (viz sborník).

Odbornou část zahájil J.E. Msgre Francesco Pio Tamburrino OSB, arcibiskup - sekretář Kongregace Pro culto divino, pozdravem od Svatého otce a informací o připravovaném 3. vydání misálu (únor 2001) a změnách, které přináší. Zdůraznil, že doprovodná Instructio generalis uvádí, že hudba je “nutná a integrální” součást liturgie. Přednost má mít gregoriánský chorál, ostatní hudba, zejména polyfonie má být součástí liturgie v mezích, které stanoví místní ordinář. Instructio generalis údajně vyzývá k výraznějšímu užití Creda a Pater noster latinsky.

Marlene Wartenberg, předsedkyně mezinárodní instituce Comité europeén de la Musique (složená z národních hudebních rad a sama součástí Comité international de la Musique) pojmenovala hlavní znaky současného stavu hudby a liturgie: celkový úpadek hudebnosti a hudebního školství, takže liturgie se stává téměř jediným místem, kde se požaduje aktivní hudebnost. Gregoriánský chorál je zneužíván jako esoterická hudba. Existuje zásadní rozpor mezi závěry II. vatikánského koncilu a jeho aplikací. Opuštění latiny s sebou nese i teologické rozdělení či nedorozumění. Opuštění vlastních hudebních tradic uvolnilo prostor pro pronikání levné světské hudby do liturgie, která se stává plochou a plytkou. Chybí liturgická vize anebo vůle ji aplikovat. Nevzdělanost kněžstva vede k tomu, že se přestává chápat, že hudba je klíčem k duši. Je třeba podporovat hudebně - intuitivní složku člověka. Církev byla iniciátorem kultury, ale zdá se, že po II. vatikánském koncilu již tomu tak není.

Christian Körber, ředitel německé organizace pro autorská práva GEMA, se zabýval vztahem liturgické tvorby a vybírání autorských honorářů za užití hudby při liturgii. V podtextu příspěvku byla myšlenka, že se nelze divit, že autoři netvoří pro liturgii, když církve se nesnaží autorum usnadnit živobytí. Poukázal na šest základních situací používaných v Evropě:

1/ - autorský zákon neobsahuje osvobození liturgického užití od autorských honorářů a příslušná autorská organizace má s biskupskou konferencí uzavřenu rámcovou paušální smlouvu(Francie, Nizozemsko).

2/ - autorský zákon neobsahuje osvobození liturgického užití od autorských honorářů a příslušná autorská organizace má s biskupskou konferencí uzavřenu rámcovou smlouvu, kde poplatky jsou založeny na počtu věřících (Švýcersko) nebo farností (Belgie).

3/ - autorský zákon obsahuje osvobození liturgického užití od autorských honorářů, ale příslušná autorská organizace má s biskupskou konferencí uzavřenu rámcovou paušální smlouvu,aniž by k tomu existovala zákonná povinnost (Rakousko, SRN).

4/ - autorský zákon obsahuje osvobození liturgického užití od autorských honorářů, ale příslušná autorská organizace dostává paušální náhradu od vlády (Dánsko, Norsko).

5/ - autorský zákon neobsahuje osvobození liturgického užití od autorských honorářů, ale v praxi se nepodařilo prosadit (Maďarsko, Slovinsko).

6/ - autorský zákon obsahuje osvobození liturgického užití od autorských honorářů, ale příslušná autorská organizace nedostává nic (ostatní).

Další příspěvky se týkaly inkulturace Ordinarium missae v Africe a Japonsku (Rüdiger Schumacher, ředitel Institutu pro hymnologická a etnomusikologická studia v Maria Lach). Tématu se, bohužel, poněkud vzdálil referát Maxe Lütolfa (Zürich) o konstituci “Docta sanctorum patrum” papeže Jana XXII. z r.1324 a zejména referát Willema Elderse (Univerzita Utrecht), který nezáživně rozebíral mše Josquina Desprez téměř takt po taktu.

V rámci kulatého stolu zazněly dílčí reakce: Dr Steinschulte, vicepresident CIMS, poukázal na zkušenost kolínské diecéze, kde zažívají, že se “lze modlit s houslemi”, protože profesionalitu instrumentalistů se daří pojit s jejich katolicitou. Prof. Hakim, významný francouzský skladatel a varhaník nazval současnou liturgii uměleckou pouští, která odrazuje potencionální kandidáty víry. Kritizoval zejména absenci solidního hudebního vzdělání v seminářích a poukázal na zcela špatné pojetí aktivní účasti lidu při liturgii, které jde proti textům koncilu i projevům současného papeže. Příslušné dokumenty byly k dispozici.

Generálního shromáždění CIMS se kromě řady řádných členů CIMS (z České republiky byl přítomen řádný člen CIMSu varhaník Otto Novák) a vedení CIMS (předseda prof. P. Louis Hage z Libanonu - byl opět zvolen, místopředsedové prof. Jan Boogaarts z Holandska a Dr. Gabriel Steinschulte z Německa - ten nechtěl již dále svou funkci vykonávat, místo něho byl zvolen P. Valentino Miserachs Grau, rektor Pontificio Instituto di Musica Sacra v Římě) zúčastnili i hosté. Hlavním byl arcibiskup Tamburrini jako zástupce Svatého stolce, dále světící biskup z Lublinu Mieczyslaw Cislo jako zástupce polské biskupské konference a samozřejmě byl přítomen i dosud velmi aktivní, ač již 87letý čestný předseda CIMS prelát prof. Dr. Johannes Overath z Kolína nad Rýnam. Českou biskupskou konferencí byli delegováni předseda Společnosti pro duchovní hudbu MUDr Jaroslav Eliáš a člen výboru SDH Doc. JUDr. Pavel Svoboda.

nahoru

CD s názvem “VÁNOCE U SVATÉHO JAKUBA” obsahuje Missu pastoralis in D od strahovského premonstráta P. Jana Lohelia OEHLSCHLÄGELA, komponovanou okolo roku 1750 a pastorální skladby P. Česlava VAŇURY, Antonína LAUBEHO a Františka Xavera BRIXIHO. Zpívají Cantores Pragenses, hrají členové Symfonického orchestru Českého rozhlasu, sóla zpívají Ivana Kvasničková, Virginie Walterová, Richard Sporka, Marc Niubo, varhany Otto Novák, dirigent Josef Hercl.

Nahrávku je možno zakoupit v zákristii basiliky sv. Jakuba v Praze 1 - Staré Město nebo přímo u tajemnice CP na adrese: PhDr. Marie Nováková, Na poříčním právu 4, 128 00 Praha 2, telefon 02/24 91 89 40. Na této adrese je možno objednat také zaslání nahrávek mimo Prahu. Objednávka bude zaslána poštou se složenkou, k ceně připočítáváme pouze skutečně zaplacené poštovné. Zvažte výhodu event. hromadné objednávky, ušetříte na poštovném! Cena: CD Kč 230 - kazeta Kč 130.

nahoru

Týnská schola vznikla v roce 1989 vlastně jako dětský sbor Týnské školy. Někteří z původních členů, dnes již vysokolští posluchači, stále tvoří jádro současného souboru. Tato schola zpívá především při liturgii, ale i koncertní činnost vytváří důležitý podíl společné práce. Šestnáct skladeb je komponováno B. Korejsem, čtyři jsou jeho úpravy původních cantů firmů pro smíšený sbor: Vzdejme chválu, Ó můj drahý Jezu Kriste, Raduj se a vesel, Zdrávas hvězdo skvoucí, Napravme, co jsme zavinili, Ó Beránku nevinný, Chval duše bohabojná, Caro mea, Regina coeli laetare, Prosme Ježíše milého, Maria, Maria, Zdrávas růže skvoucí, Zdrávas hvězdo mořská, Na poděkování, Ave Regina caelorum, Duchu Tvůrce, Třetí česká mše.

CD možno zakoupit v kostele sv. Havla nebo v Týnském chrámu v Praze.
Cena: CD 250,- Kč, kazeta 150,- Kč.

nahoru