Máme tu pro Vás článek Evžena Kindlera "Otcovská radost Boha Otce z Kristova narození",  dále seriozní informaci i pivní verzi textu Rybovky, která pochází z okruhu aktivistů Strahovského chrámového sboru a kterou "přetiskujeme", protože její "originál" je na pomalém servru, který občas zlobí. Nabízíme i jedno osobní svědectví o tom, co se také může při provozování chrámové hudby přihodit.
 
 

Otcovská radost Boha Otce z Kristova narození
Evžen Kindler

V polovině 80. let jela jedna třída na střední Slovensko na "školu v přírodě". Jelikož byl nedostatek vychovatelů, jela s třídou matka jednoho žáka. Ve slovenském kostele bylo něco, co se v českých kostelích téměř nevyskytuje, totiž gotický oltář, a tak - aby žáci měli z pobytu i kulturní poučení - ta matka navrhla třídní učitelce, že se s nimi na oltář půjde podívat. Učitelka téměř padla do mdlob a pak zděšeně sdělila, že je ministerskými pokyny zakázáno umožnit žákům styk s čímkoliv, co je katolické.

 Vskutku, až do takových konců šel paranoický strach komunistických ideologů před křesťanstvím. A když si na to vzpomeneme, asi nám vyvstane otázka, jak je možné, že tentýž komunistický systém povoloval už od své nejzuřivější dekády - od 50. let - aby rozhlas každoročně o vánocích vysílal Rybovu českou vánoční mši. Odpověď je jednoduchá: materialistická totalitní zvůle stále poznávala, že na vykořenění víry v Boha nestačí, a tak se obrátila ke skrytější formě: nahradit vědomí toho, že Bůh se vtělil, lacinými nepodstatnými případky: odvěké lidské očekávání spásy, jak ji vyjadřuje advent, nahradit sentimentálními vzpomínkami na to, jak se staří ještě před svítáním brouzdali sněhem, když šli na roráty, a ten obrovský fakt, že se Bůh narodil jako člověk, nahradit hrou na drobné zemědělce žijící před dvěma stoletími.

 Někdo snad namítne, že ti zemědělci jsou nám příkladem upřímného vítání narozeného Krista; když se nad touto argumentací zamyslíme, měla by nám hrůzou naskočit husí kůže z toho, jak už jsme si vztah ke Kristu přefiltrovali. Když třeba přejeme k narozeninám příbuznému nebo známému, hrajeme si také na rolníky, dělníky, nebo dejme tomu na námořníky či polární psovody, abychom navodili větší srdečnost našeho vztahu k oslavenci? Jistě ne, jeho osoba by se nám rozplynula v chimérách nesmyslných představ. Ale co dělat, aby se nám podobně nerozplývala osoba Kristova ve folklóru starodávných malorolníků? Jak to udělat, abychom našli vnitřní a upřímný výtah k té nepochopitelné pravdě, že to dítě v jeslích není jen člověk, ale Bůh, a při tom je to jiná osoba než Bůh Otec, k němuž je to dítě poutáno oboustrannou nekonečnou láskou? Jak to udělat, aby snaha o takový zážitek nezmizela v nasládlých intervalech ukolébavek nebo naopak v bohatýrských úderech bicích nástrojů a v troubení žesťů, o nichž panuje představa, že vyjadřovaly příkladný vztah našich netechnických, nemotorizovaných a nezinformatizovaných předků k druhé Božské osobě ležící coby dítě v betlémské jeskyni.

 Opravdový prožitek, který nás může vést výše než jen z města na venkov nebo - na venkově - z jednoho století o dvě století zpět - nám nabízí chorální introit zpívaný na půlnoční mši, tedy v okamžiku, kdy prostý věřící laik přechází z adventní přípravy do reality vánoc. Tento introit uvádíme v notách a pod každým z jeho latinských slov je jeho český překlad. Slova jsou převzata z 2. žalmu a do liturgie jsou zařazena, jako by je říkal právě narozený Kristus, tedy Kristus-dítě, svému božskému Otci. Všimněme si dlouhých "reperkusí", tedy opakovaných not, které jsou v prvním, třetím a čtvrtém úryvku skladby: jako by jimi s naprostou jistotou to právě narozené dítě sdělovalo svou sílu, božskou podstatu i vědomý vztah k Bohu Otci.

 TADY BUDOU VBRZKU NOTY

Bohu Otci je však při tom dávána "do úst" přímá řeč, zhudebněná jako druhá část skladby. Snažme si ji přezpívat, a nezanedbejme, že vodorovné proužky u not na slovo meus značí mírné zpomalení. Zvláště ono totiž dává této části hudební obsah, který bychom mohli přirovnat k tomu, jak se šťastný tatínek sklání nad svým právě narozeným děckem. Zpěv nás vede k představě, že Bůh v jedné osobě se vskutku nad jesličkami sklání a vyjadřuje svou lásku druhé božské osobě. Nejsme zdaleka schopni pochopit celé bohatství vztahů v Nejsvětější Trojici, tím méně to nějak srdcem zakusit. Avšak to, co nám tato kraťoučká skladba dává, je snad nejvíce, co můžeme o těchto vztazích právě o vánocích zakusit; v každém případě nám tato skladba nabízí víc než jen výše zmíněné folkloristické iluse. A přiznejme si upřímně, měli jsme někdy bohatší prožitek toho obtížně pochopitelného vztahu mezi dvěma osobami, které jsou opravdu dvě osoby a ne jedna a při tom jsou téže podstaty? Je vhodné si též uvědomit, že liturgie není popis historie před dvěma tisíciletími nýbrž zpřítomnění - o tom svědčí i časté používání slova dnes (latinsky hodie, řecky semeron): v latinském i byzantském ritu se v antifonách a podobných zpěvech několikrát zpívají téměř souhlasné zpěvy jako Dnes se narodil Kristus v Betlémě, nebo Dnes opěvují andělé narozené Dítě. A tak i letos (a každoročně) bychom si měli uvedenou skladbu zazpívat a poznávat tu lásku v Božské Trojici, která totiž existuje dnes jako v ten den před dvěma tisíci léty.

 Hudba nám ovšem nabízí bohatě prožívat i ty okrajové části. Jako by se v nich právě narozený Kristus vyznával z toho, že přišel na svět ne proto, aby dělal roztomilé děťátko, ale proto, aby trpěl a byl zabit, a jako by se vyznával i z toho, že je mocný Bůh, že vstane z mrtvých a že zvítězí nad peklem. Avšak to už se dostáváme do situace, o níž jsme se na stránkách našeho časopisu několikrát zmínili: raně středověká hudba nám nabízí něco, co je pro nás objevné, obsažné a při tom blízké a důvěrné, ale co obtížně popíšeme slovy - ta se nám jeví jako nevýstižná, ba dokonce vulgární. A tak ukončeme tento rozbor a doporučme čtenáři, ať ke svému nitru nechá promlouvat samotnou hudbu.
 
 


nahoru


Pivní rybovka

Kyrie
Gloria
Graduale
Credo
Offertorium
Sanctus
Benedictus
Agnus
Závěr
 

Kyrie
Tenore solo
Sbormistře,
vstaň bystře,
zvedni sklenici
pivem pěnící.
Další pivo máš,
tak si se mnou dáš.
Pivo je dnes chutnější,
pivní sýr je ostřejší,
v krbu oheň plápolá,
proč ležíš jak mrtvola?
Vrchní k nám již přichází, nese malej rum,
tak ho kopni do sebe, ať je ňákej šrum,
vždyť je to jen rum.
Slyším u pípy tam hluk,
cinkot sklenic – libý zvuk!
Ejhle! Slyšíš?
Mistře! Slyšíš?
Jódlování,
hostů řvaní,
jak to zvučí,
v hlavě hučí,
honem vstaň, Mistře,
prohlédni bystře!
Basso solo
Nu, nu, proč mi nedáš
v spaní pokoje,
do mne nyní strkáš,
řekni, copak je?
Celý den jsem pivo pil,
rumem jsem to proložil,
a teď, když jsem pod stůl spadnul,
ty mně nedáš spáti,
řekni, řekni, co pak přece má to znamenati?
Tenore & Basso soli
Co jest to, co jest –
pivo bez pěny!
Budou nám muset
sleviti z ceny.
Tenore solo
[:Toto já piju už druhou noc.
Basso solo
To bude čárek zas velmi moc!:]
Tenore solo
Proto jsem tě probudil,
abys dál jel s námi.
Basso solo
Jsem rád, žes mě probudil,
dál budu pít s vámi.
Tenore & Basso soli
Bez všeho honem prodlení
připijme, dokud pivo pění;
této noci přepodivné
všecko všudy jest jak ve dne,
jak třesk sklenic libě zvučí,
pivo do žaludku zurčí.
Vrchní skočí,
pivo točí,
pojďme další rundu dát,
nechtějme víc prodlévat.

Gloria
Soprano & Alto tutti
Sláva budiž pivu smíchovskému,
pokoj lidu všemu pijáckému,
dnes se otvírá na Faře,
budem popíjet bujaře.
Vstaňte rychle, chlapci naši,
pojďte na Faru,
již dvě noci holdujeme
jenom Budvaru.
Pojďte s námi hned
poznat jiný svět,
budem pivo pít v jiném lokále,
máme zadané místo na sále.
To vám zde zvěstujem,
nad tím se radujem.
Vstaňte rychle, již je třeba jít
žízeň velkou pivem uhasit!
Basso solo
Co je to?
Kde je to?
Co to slyším za hlas,
jenž to volá na nás?
A hle, v hlavě náhle jasno, vše se krásně třpytí,
neobyčejným způsobem oči dívek svítí.
To musí něco znamenat,
měl bych si další pivo dát.
Vzbudím svou chasu,
dívek by krásu
pozorovala
a pak se mnou šla
na Faru, jak jsem slyšel,
dívek houf pro nás přišel.
Alto & Tenore soli
To jest jasnost skvostná,
to je noc milostná,
hvězdičky krásně plápolají,
hluční tónové z hospody se rozléhají.
Ó, vy dívky překrásné, proč se dnes šlechtíte?
Líčidla proč rozličná na tvář nanášíte?
Dům ten stojí jak v ohni,
co to má znamenat?
Z lokálu mocný řev zní,
pojď se tam podívat.
Basso solo
Bratři moji!
Tutti
Copak chceš?
Basso solo
Vám zvěstuji!
Tutti
Jen pověz!
Basso solo
Že jsem slyšel dívek hlas,
a to v tento noční čas,
že je třeba jít
až do rána pít.
Tutti
Alleluja, alleluja, pijme piva dobrého,
alleluja, alleluja, pijme piva dobrého,
alkoholu mocného
pijme piva dobrého.
Pojďme tam, pojďme tam, pojďme na Faru
vzdáti čest Smíchovu nebo Budvaru.
Budem muset moře piva vypíti,
karty pohrát, taky Sparty kouřiti.
Pojďme tam, pojďme tam,
pojďme v blahém rozmaru,
pojďme všichni na Faru.
Alleluja, alleluja, pijme piva dobrého,
alleluja, alleluja, jezme sýra chutného,
piva dobrého,
sýra chutného.
Pijme piva dobrého.

Graduale
Tenore solo
Vzhůru, bratři, jenom čerstvě vstávejte,
na cestu se se mnou honem vydejte,
pospíchám teď zvěstovat
velikou radost,
párty že je u Čmerdů,
dívek je tam dost.
Krása jejich okouzluje,
očí záře oslepuje,
vstaňte s rychlostí, to vám povídám,
s velkou radostí spěšte na mejdan.
Tutti
[:Kampak se ženete, pověz nám?
Tenore solo
[:Pospícháme na mejdan.:]:]
Tutti
Kdepak je?
Tenore solo
U Čmerdů.
Tutti
Kde to je?
Tenore solo
Tenhle dům.
Pojďte s námi ke Čmerdům,
každý je tam zván,
na zahradní slavnosti
zalíbí se vám.
Tutti
Půjdem na Faru
nebo na mejdan?
Jak je zatěžko
rozhodnout se nám.
Basso solo
Jste všichni připraveni?
Tutti
Jsme, jsme!
Basso solo
Na cestu přistrojeni?
Tutti
Jděme!
Basso solo
Na zahradě u Čmerdů
uvedem se do varu,
pak si dáme na Faře
deset deka ovaru.
Tutti
Pojďme rychle na mejdan,
potom půjdem na Faru,
dnešní večer strávíme
v alkoholu oparu.
Basso solo
Sláva svolá všechnu chasu
a jí vyřídí,
aby vzala piva basu,
to jí nařídí.
Jirko, dojeď do Blatničky,
Věra skočí pro skleničky,
Franto, máme málo času,
vzbuď Hamouze, vemte basu,
Sylvo, přines tvrdý Sparty,
buráky a taky karty,
a pak půjdem je Čmerdům
s hlučnou muzikou,
veselit se budeme
[:s chutí velikou.:]
Tutti
Budem víno pít
hrdlem vyprahlým,
jeho velebit
hlasem bujarým.
Všecky všudy svoláme,
na cestu se vydáme,
z mejdanu až půjdeme,
do hospody zajdeme.
Do hospody půjdeme,
[:pivo píti budeme,:]
pít tam budeme.

Credo
Tutti
Vítáme vás u Čmerdů,
pojďte všichni dál.
Nástrojů je tady dost,
chybí jen cymbál.
Oheň hoří v zahradě,
buřty máme na skladě,
budeme je po řadě
všechny opékat
a pak pojídat.
Basso solo
To jsme to zas chytli,
párty se zdá v pytli,
nejsme přece abstinenti,
mošt nám nestačí;
otázkou je, kdypak Tomsa
s vínem přikvačí.
Slávku, a co tvoje chasa,
kdepak je ta piva basa?
Tutti
Co si počít máme, když není co pít?
Čímpak velkou žízeň máme uhasit?
Basso solo
Bertíku!
Tutti
Copak máme …
Basso solo
Otíku!
Tutti
… tady píti,
Basso solo
Jirko!
Tutti
aneb copak …
Basso solo
Franto!
Tutti
… zazpívati?
Basso solo
Ostatní všichni!
Tutti
Jenom nám řekni!
Basso solo
V pravé nevinnosti,
mírné opilosti
milovat se budeme,
na zlé zapomeneme.
Toť nejkrásnější jest čas,
přijde láska mezi nás.
Láska srdce obšťastní,
alkohol tvář rozjasní.
Ten komplexy nemívá,
kdo života užívá.
Tutti
[:Kdo však víno přinese?
Basso solo
To snad Tomsa doveze.:]
Soprano & Alto tutti
Nač však máme čekati,
což na Faru chvátati?
Soprano & Alto tutti
[:Budem hlučně zpívati,
chlapce naše tam líbati.:]
Tenore & Basso tutti
[:Budem hlučně zpívati,
dívky naše tam líbati.:]
Tutti
Tak již pojďme v rychlosti,
odhoďme své starosti.
Až na Faru dojdeme,
ke stolu usedneme,
nalívat se budeme s radostí,
s veselostí a lehkostí.
[:Alleluja nahlas pějme,
alkoholu chválu vzdejme,
radujme se srdečně
nad sklenicí společně.:]
Sláva buď tobě, žízni věčná,
žízni velká, nekonečná,
v uhašení jedinečná.
Budiž na věky
alkohol chválen,
vděčně oslaven,
nejvýš veleben,
[:to až na věky Amen.:]
Amen.

Offertorium
Basso solo
Ke stolu usedněme,
hody velké začněme,
jídlo si objednejme
a s chutí se doň dejme.
Soprano & Alto soli
Ó, žebírko uzené,
ó, kuřátko pečené,
Jak vztahuje k nám nožičky,
jak křupavé jest kůrčičky.
Tenore & Basso soli
Jak nám libě pod nos voní,
v hubě se nám sliny honí.
Tutti
[:Ó, tatarák, sýr smažený,
pokrm toť jest náš vznešený.:]
Večeři když skončíme,
cigarety koupíme,
Sparty dým nás obklopí,
žal i smutek utopí.
Smaže všední starosti
trocha dívčí něžnosti.
Když se kónus orosí,
duše o víc neprosí.
Tenore solo
Nuže, bratři z mokré čtvrti,
teď si dáme mocné tutti,
číše svoje zvedněme,
popíjeti začněme.
Basso solo
Naštymujte krky mastné,
ať nám to jde do nich krásně,
pijme, co jest dobrého,
až do rána bílého.
Tutti
S radostí a plesáním,
bratři, pijme pivo zde.
Zpívání a chlastání
ať nám dneska dobře jde.
Sklenky, zněte hlučně dnes,
vděčný řev se z oken nes,
celý sbor na Faře jest,
za to budiž pivu čest.
Půllitr, ten přítel náš,
vítá nás cinkotem zas.
Další pivo si dejme,
velkej rum objednejme.
Karty na stůl hned vyndejme,
mariášek pohrejme.
Sedmy, betly flekujme,
přitom pití holdujme.

Sanctus
Soprano & Alto tutti
Koukej, jak je sťatý,
o stůl hlavou mlátí,
sťatý, sťatý, jen si přej,
vědomí si zachovej,
největším ožralou jest,
nejvyšší mu budiž čest.
Tutti
Chvála věčná budiž Tobě,
žízeň věčná v každé době.
Všichni sborem jásejte,
chvály, slávy zpívejte.
Probuďte se ze sna zlého,
zkuste sílu hlasu svého,
prozpěvujte neskončeně čest
tomu, kdo dnes nejvíc sťatý jest.
Prozpěvujte neskončeně čest
[:tomu, kdo dnes nejvíc sťatý jest.:]

Benedictus
Soprano & Alto soli
Pivo, naše ty nebe,
Tenore & Basso soli
my zde chválíme tebe,
Soprano & Alto soli
klaníme se …
Soli
… šmaku tvému,
Soprano & Alto soli
oznamujem …
Soli
… světu všemu,
Tutti
že již přišlo spasení,
piva vynalezení.
Již přišlo spasení
skrz piva vynalezení.
Basso solo
Co se zdávna zvěstovalo,
hodně se ho vařívalo.
Teď leží pod zemí již
stvořitel piva nejspíš.
Tutti
Vzpomínku mu obětujme,
s pravou láskou prozpěvujme:
“Pivo chceme píti vždy,
ač se zkrátí naše mzdy.”
Soprano solo
Rozpal hojně …
Soli
… srdce
Soprano solo
láskou víc a …
Soli
… více
Tutti
Nedej padnout v opilosti,
uchraň všechny nevolnosti.
A pak štěstí dojdeme,
správnou cestu najdeme.
Ó, pípo, dopřej milosti
a zvlaž nám ústa vlhkostí,
blaženou věčností.

Agnus
Tutti
Nežli se k ránu z hospody vytratíme,
s tebou se pivem posledním rozloučíme.
Zítra zas přijdem,
[:píti tu budem.:]
Soprano & Alto soli
Srdečnou vděčností …
Tenore & Basso soli
… za dané milosti
Tutti
budem hlučně zpívat,
pivo vychvalovat.
Tebe nyní žádáme,
naposled tě prosíme,
nalej nám všem náš mok zlatý,
přines nám všem náš mok zlatý,
Soprano & Alto soli
po němž všichni dychtíme,
Tutti
po němž všichni dychtíme.
Přines nám všem náš mok zlatý,
Soprano & Alto soli
po němž všichni dychtíme,
Tutti
[:po němž všichni dychtíme.:]

Závěr
Tutti
[:S radostí, s plesáním, s veselostí,
krokem podroušeným:]
domů z Fary kráčíme,
lehkost divnou cítíme.
Radujme se, u všech všudy,
že jsme vypili tři sudy,
bechery, rumajzlíky,
vína plné žejdlíky.
Chutné toasty,
piva spousty,
sýra hory,
jídla stoly –
podlehli jsme pokušení
utéci bez zaplacení,
pročež rychle spěchejme,
chytiti se nedejme.
Radujme se v tento noční čas,
že nám pivo zachutnalo zas.
Na cestu nám měsíc svítí,
slunce chystá se vyjíti.
S jásáním a plesáním, halekáním,
též pískáním, jódlováním,
též jak řvaním, tak zpíváním
pojďme všichni k domovu,
večer dáme flám znovu.
Slavnostní jest
tato chvíle,
viděli jsme
myši bílé,
radujme se, veselme se,
padejme a motejme se,
na noční klid nedejme,
z plna hrdla zpívejme.
Budem pivo věčně chváliti,
pitky společné velebiti.
Budvar, Smíchov, vínovici,
brandy, Stock, rum, slivovici,
myslivce, též Vavřince, Tři Grácie,
i dva Němce, whisku, Plisku,
borovičku, hořčák, burčák,
koňak budem vždy píti,
alkohol tím chváliti.
Budiž veleben,
až na věky Amen.
AMEN.