Ve dnech 12.7.-21.7.2002 proběhl na hradě Valdštejně a v jeho okolí “Letní Lesní Seminář” zaměřený na zkoumání a presentaci nevšedního kulturního odkazu všestranného působení Václava Karla Holana Rovenského, který na konci svého dobrodružného, rozjímavého a pilnou prací naplněného života žil jako poustevník a “sochař” právě ve zříceninách hradu Valdštejna.
Holan se narodil v roce 1644 v Rovensku pod Troskami, studoval snad na jesuitském gymnasiu v Jičíně, v roce 1669 byl kantorem a varhaníkem v Rovensku a varhaníkem v Turnově, 1674 navštívil s “Jubilejním procesím” Řím a musel se pak proto v Rovensku ospravedlňovat z obvinění, že utekl... později byl varhaníkem v Dobrovici a na Vyšehradě. V Praze vydal tiskem dvoje chorální pašije (1690, 1692) a veliký kancionál CAPLLA REGIA MUSICALIS (1693), ve kterém shromáždil na 780 cizích i vlastních písní a vlastně “minikantát” s doprovodem varhan, houslí, viol, trompet a pozounů. Navíc je Holan sám často autorem textu i hudby zároveň. Tyto skutečnosti činí z jeho kancionálu světový unikát, dosud nedoceněný. Ostatně i sám Holan píše: “...ačkoliv měl býti jinší Rejstřík, ale pro mdlobu nedostatků peněžitých to se státi nemohlo.”...
Po roce 1694 se uchýlil do zřícenin hradu Valdštejna v rodném kraji, kde žil jako poustevník. Hrad, kostely, kaple, kraj okolo zveleboval "svatofrantiškovsky" aktivní hudební, kamenickou, stavební prací. Zemřel 27.2.1718 a pohřben je v rodném Rovensku.
Jedinečnost Holanova odkazu spatřujeme především v šíři jeho záběru, totiž: čemu všemu se v životě věnoval při svém hledání smyslu bytí. “Věčný žáček” a učitel zároveň, básník a skladatel, poutník a poustevník, muzikant a kameník, varhaník a kantor, sazeč svého kancionálu...
Holan je velmi zajímavou postavou našich kulturních dějin, která tím, že Čechům dala společnou píseň v českém jazyce, asi poměrně dost přispěla k záchraně češtiny v Čechách, protože ti, kteří spolu česky od 17. až do 20. století s chutí zpívali jeho a jím prostředkované - třeba Michnovy - písně, vlastně tvořili dnes tak trochu postrádaný “národ”...
Náš pobyt na Valdštejně, na místě, které je Holanem doslova prodchnuto, s každo-celodenní presentací jeho odkazu přímo z originálu (vedoucí semináře vlastní exemplář Kancionálu z roku 1694 a Pašijí z roku 1692/ 1721...), nám nejen otevřel pestrý a duchově bohatý svět baroka. Položil řadu otázek, na které se český stát zatím neptal, trochu “zaprovokoval” řadu odborníků i širokou veřejnost, ukázal, že má hluboký smysl pro naši budoucnost věnovat v současnosti pozornost právě kulturní minulosti.
V místech, jichž se Holan svou činností dotkl (Rovensko, Turnov, Jičín, Valdštejn, později i Vyšehrad) se náš seminář zasloužil i o “vzájemné seznámení” a jisté propojení místních komunit. Prokázal, že Holan je artikl do značné míry representující Čechy pro celý svět, a že je o něj zájem kdekoliv. To je možné doložit i čilou korespondencí která se odvíjí od nahodilé návštěvy cizinců i “domorodců” našeho semináře-nácviku na Valdštejně a koncertů v Turnově, Jičíně a Rovensku.
“Výstupním produktem” Letního Lesního Semináře je jednak naše vlastní vnitřní obohacení, jednak vzbuzení zájmu veřejnosti, oživení prostor hradu Valdštejna hudbou a poesií, která tam patří, oslovení a propojení místních komunit (místní úřady, musea, farní společenství), několik novinových článků, reportážní nahrávky z koncertů, videozáznam z koncertu v Turnově (pořízený Holanďany!), “Seminaristé” se seznámili s dobovými praktikami čtení a recepce textu a hudby, interpretačními zásadami, osvojili si některé dobové písařské a moderně badatelské dovednosti (dobové linkování notového papíru, ořezání brku nebo rákosu na psaní a psaní s ním, vázání listů papíru v knihu, zásady přepisu starého zápisu do moderní notace, čtení starého zápisu, atd.).
Cesta k autentickému poznávání “Holanovské mosaiky” vedla pěšky: většinou přímo v terénu realizované přednášky, zaměřené na Holanovu dobu a místo nenechaly zahálet Duše ani Těla frekventantů kursu. Tedy způsobem jenž popisuje například Bohuslav Balbín - i on tudy totiž chodil.... Pomohli nám v tom: Dr. Jiří Matl: “Janovkův lexikon z r. 1701”, Jan Kvapil: “Německá literatura 17.-18.stol. v Českém Ráji”, Dr.Miloš Sládek: “Barokní kazatelství kolem r. 1700”, Jaromír Gottlieb: “Komponovaná krajina na Jičínsku”. Dozvěděli jsme se tak příjemnou cestou mnoho o Holanovi a jeho době, poznali různé badatelské postupy, a to může příště posloužit všem, kdo se chtějí například Holanem zabývat.
V rukách místních komunit a kulturních institucí jsou nyní alespoň nějaké argumenty o smysluplnosti takového počínání. A nám zůstala chuť do dalších projektů, kterých se nabízí dlouhá řada: Naše země je totiž plná zajímavých míst, v nichž je zřetelně cítit “genius loci” a v těchto místech řada mimořádných osobností ducha tvořila, aby nám zanechala mimořádné kulturní dědictví hodné následování. Svými životy nám zřetelně ukázali cestu...
Od pátku 12.7. do neděle 21.7.2002 jsme téměř denně od 9:00 do 16:00 hodin nacvičovali ve valdštejnské hradní kapli písně z Holanova kancionálu. Jeden exemplář v originálu a čtyři faximile nám umožnily –umístěny na zvláštním čtyřstranném pultu na noty – listovat a tak jak to bylo běžné našim předkům hrát a zpívat z původní notace. Doprovod obstarávala pestrá směsice dobových nástrojů: varhanní positiv vedoucího semináře, housle, cinky, flétny, barokní pozoun, dulcián, šalmaj, buben...
V přestávkách na jídlo (svépomocí a tedy velmi levně a jednoduše připravované a s chutí hltané) a na odpočinek proběhly “minikursy” linkování notových osnov, ořezání brku nebo rákosu na psaní, dobového psaní not, čtení starých notací, výklad dobové teorie i praxe ve čtení notace, atd.
Odpoledne šla celá skupina někam do okolí na tematický výlet. Například na zříceninu skalního hradu Kozel, na hrad Hrubá Skála a do Hruboskalského skalního města, na blízkou barokní Kalvárii, a pod., a po cestě nám přednášel některý z našich hostů svou tematickou přednášku. Večer po návratu jsme většinou opět v hradní kapli trávili společným zpíváním a hraním Holanovy, ale i jiné hudby, často z původních notací, jak to umožnil hned po pár dnech výcvik.
Na konci semináře jsme náš nacvičený program,vybraný jednoduše ze skladeb, které nás více zaujaly, předvedli na třech koncertech v místech, které nějak souvisejí s Holanovým působením. 18.7. v Turnově, kde byl kantorem a varhaníkem, 19.7. v Jičíně, kde asi studoval na jesuitské škole a 20.7. v Rovensku pod Troskami, kde se narodil, byl kantorem, varhaníkem a písařem, kameníkem a stavebníkem varhanní kruchty a kde je také pohřben.
Ač “zaimprovisované”, byly koncerty poměrně hojně navštíveny a k “finále” koncertu – “jarnímu kánonu” zapsanému v Holanově kancionálu a přepsanému na desetimetrovou pentli – se vždy připojilo svým zpěvem i publikum. Celodenní výlet do jičínské komponované krajiny s fascinujícím výkladem ředitele místního musea a mimořádného znalce krajiny pana Jaromíra Gottlieba zpestřil (jinak milou) jednotvárnost každodenního nácviku na Valdštejně. Na Valdštejně jsme bydleli díky laskavé péči výjimečného člověka, pana kastelána Ladislava Kouckého. Svou pomocí nám přispěly i místní komunity: obecní úřady, musea, farní společenství ve všech Holanem a námi “dotčených” místech.
Zásadní – finanční - pomoc k uskutečnění projektu nám poskytla Nadace OPEN SOCIETY FUND Praha.
