Ročník 11 - 2003, číslo 2 - duben

Poslání varhaníka a ředitele kůru - Josef Slimáček

V letošním roce si připomeneme 90. výročí narození hudebního pedagoga, ředitele kůru a sbormistra Josefa Slimáčka, který působil řadu let minulého století na kůru minoritského chrámu sv. Janů a poté sv. Tomáše v Brně. 

Josef Slimáček se narodil 25.7.1913 v severomoravském městě Kelč, v rodišti významného hudebního skladatele Jaroslava Křičky a jeho bratra básníka Petra Křičky. Počáteční hudební vzdělání získal na hudební škole v Moravské Ostravě a ve studiu pokračoval dále na brněnské konzervatoři, kde absolvoval v letech 1929-1933 varhanní oddělení u B. Holuba. Na konzervatoři studoval rovněž řízení sboru u V. Steinmanna a dirigování u Z. Chalabaly. Po vykonání vojenské služby navštěvoval učitelský ústav, na kterém odmaturoval v roce 1938 a složil státní zkoušky z houslí, zpěvu, klavíru i varhan. Ve studiu sborového dirigování pokračoval také dva semestry na JAMU, z politických důvodů jej však musel předčasně ukončit. Poněvadž jej rodiče na studiích podporovat nemohli, získával si prostředky příležitostným hraním a jako výpomocný varhaník na brněnských kůrech. Sám rád s trochou nadsázky vzpomínal na toto nelehké období, kdy často jeho stravou bývala jen „voda a noviny“.

Již v době svých studií na učitelském ústavu působil Josef Slimáček v Brně jako hudební pedagog. Od roku 1935 vyučoval 14 let hudební výchovu na 1. a 3. reálném gymnáziu v Brně, v letech 1946-1949 byl profesorem intonace na brněnské konzervatoři a rok vyučoval také na varhanické škole. Poté se stal profesorem brněnského pedagogického gymnázia, několik let byl ředitelem hudebních škol v Brně-Šlapanicích a v Žabovřeskách a současně také vyučoval soukromě hře na klavír. 

Do služby ředitele kůru nastoupil v roce 1937 nejprve v minoritském kostele sv. Janů a odtud přešel po 17 letech na kůr kostela sv. Tomáše, kde tuto funkci vykonával téměř dvacet let až do své smrti. Měl hluboký vztah k liturgické hudbě a velice miloval varhany a hru na královský nástroj. Plně se věnoval náročné službě regenschoriho, u minoritů vedl místní smíšený chrámový sbor, se kterým účinkoval při všech významných slavnostech a svátcích liturgického roku. Pro slavnostní charakter bohoslužeb jej zvláště ve vánoční a velikonoční době při provedeních doplňoval orchestrální složkou. Za jeho působení byla uváděna například díla W.A.Mozarta, J.Haydna, J.J.Ryby, V.Říhovského, R.Führera, rovněž F.Kolaříka, M.Příhody, V.Kaprála a mnoha dalších autorů. Při slavení liturgie dovedně uplatňoval své znamenité improvizační umění a zaujímal vynikající varhanní hrou. V této činnosti pokračoval i jako vedoucí kůru v kostele sv. Tomáše v letech 1954-1973. I zde řídil chrámový sbor, který tvořili částečně bývalí členové smíšeného sboru od minoritů, a nacvičoval také se zdejším dětským sborem. Po celý svůj život plnil s láskou toto náročné poslání regenschoriho a zůstal mu věrný i přes všechny těžkosti a nepřízeň tehdejšího režimu.

Josef Slimáček zkomponoval několik skladeb liturgického charakteru, jež jsou všechny dochovány v rukopisné podobě. Patří k nim 3 mše, rekviem, několik Pange lingua, Tenebrae factae sunt a další příležitostné skladby k liturgii. Je autorem různých instrumentálních vložek ke smutečním obřadům a několika skladeb pro žesťové nástroje (kvarteta, sexteta apod.), které vznikly za jeho dlouholetého působení na kůru brněnského krematoria. Do této funkce nastoupil již v poválečných letech a zastával ji až do konce svého života. Hudební složku obřadů zajišťoval ve spolupráci se sólisty a instrumentalisty a také zde řídil mužský sbor, který tvořili členové sboru Janáčkovy opery. K dalším jeho skladbám se řadí několik mužských sborů a přibližně 50 úprav lidových písní pro mužský sbor (např. Mezi horama, Vyrostla lipka atd.).

Kromě chrámové služby, funkce ředitele kůru krematoria a pedagogické činnosti se věnoval současně sborovému dirigování. Byl velkým propagátorem sborového umění a k jeho celoživotním zájmům patřily mužské sbory. Již za studií vynikal obrovským nadáním k vedení pěveckých sborů, byl výborným zpěvákem a byl obdařen absolutním sluchem. Působil jako sbormistr několika pěveckých sborů: Brněnského pěveckého sdružení FOERSTER (7 let), VELESLAVÍN a OPUS (5 let) a od roku 1955 také sdružení BENDL, jehož vedení se věnoval nejdéle. Se sbory nacvičoval technicky dostupný materiál, který přizpůsoboval složení a úrovni daného sboru. Nejlepší úrovně dosahoval s Foerstrem a Bendlem, se kterými také pravidelně koncertoval (např. v sále Stadionu). Na koncertech uváděl klasická díla české sborové tvorby – B.Smetany, J.B.Foerstra, P. Křížkovského, K.Bendla, dále ranou tvorbu L.Janáčka a sbory svých současníků M.Příhody, V.Hawlíka a dalších. Do repertoáru pěveckých sborů zařazoval i vlastní kompozice – mužské sbory a úpravy lidových písní – a premiéroval některé skladby svého syna hudebního skladatele Milana Slimáčka (Ach, Bože můj a Adámek), který byl pedagogem brněnské konzervatoře, klavíristou a hudebním režisérem Čs.televize Brno a pokračoval v rodinné hudební tradici. 

Josef Slimáček byl člověkem laskavého a chápajícího humoru, se kterým dokázal nahlížet i na negativní stránky života. Měl velice rád různá humorná vyprávění a vtipy, které nejen rád poslouchal, ale také s oblibou vypravoval. Většinu svého volného času trávil se svoji rodinou a také na zahrádce, která byla jeho velikým koníčkem. Zemřel v Brně dne 7.6.1973 ve věku nedožitých šedesáti let.

Ludmila Borisová

Tak co budeme dnes zpívat?

Tak pane varhaníku, co dnes budeme zpívat? ptá se v sakristii kněz. Ale pane faráři, mě také nezajímá, co vy si budete u oltáře číst, tak proč by vás mělo zajímat, co já budu na kůru hrát!

To je skutečný rozhovor, který se udál v jednom pražském kostele sice už před třiceti lety, ale moc bych za to nedal, že podobné úvahy, i když nevyslovené, nejsou minulostí. Alespoň praxe, co se v kostelech hraje, někdy tomu nasvědčuje.

O čem bych se tedy chtěl ve stručnosti zmínit? Liturgická konstituce Sacrosanctum Concilium (SC) hned v úvodu konstatuje (článek 112), že liturgická hudba bude tedy tím posvátnější, čím těsněji bude spjata s liturgickým děním, ať vroucnějším vyjádřením modlitby nebo sjednocením srdcí, ať tím, že posvátným obřadům dodá slavnostnější ráz. Všeobecné pokyny k Římskému misálu (IGMR) se ve 2. kapitole, článek 25, zmiňují o smyslu vstupního zpěvu: zahájit bohoslužbu, podporovat jednotu všech shromážděných, uvést jejich mysl do tajemství liturgické doby nebo svátku. Je škoda, že IGMR je pouze v misálu (II. vydání na straně 13 až 72) a misál většinou v sakristii a tam je vždy málo času a když už je na oltáři, to se z něho už vůbec nedá studovat, takže se Všeobecné pokyny asi nikdy nečtou. 

Doba postní je v naších kostelech pro zpěvy a jejich těsnější sepjetí s mešní liturgií zkušebním kamenem. Jednak většinou je (nejen varhaníky) chápána jako doba plačtivá a žalostivá nad Kristovým utrpením (čímž jistě je, ale až od 5. neděle postní), ale je to především doba kající a doba naší přípravy na obnovu křestního slibu. Těžko se vybírají písně už na 1. neděli postní, kdy se ve všech třech cyklech čte evangelium o pokušení na poušti. Snad ještě tak Kristus příklad pokory (307), ale to jen pro 1. řádku ve třetí sloce (Na poušti byl pokoušen a od svých nepoznán). Ještě obtížnější je 2. neděle postní (Proměnění Páně na hoře, také ve všech cyklech A, B, C), pro tu nemáme ani tu jedinou větu. Třetí neděle postní má ve všech třech cyklech různá evangelia, ale je též možno číst všechna čtení z ročního cyklu A (o samařské ženě). Přečetli jste si někdy předem liturgická čtení? Našli jste k nim alespoň trochu paralelu v našich písních? A jak se potom ve 4. neděli postní zachováme k Introitu: Vesel se Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. U 5. neděle postní si už můžeme oddechnout, ale přesto: co s 18 písněmi na 10 dní (a to nepočítám Matka pláče - 311 a Stála Matka - 314). 

Nevím, v kolika kostelech se konají skrutinia a příprava dospělých katechumenů, ale naše zpěvy pak při mši svaté jim v uvádění do křesťanského života a do bohoslužby asi mnoho nepomohou. Doba postní je pro varhaníky skutečně obtížná nejen při výběru písní, ale i různou schopností vyhovět rozhodnutí biskupů a ordinářů českých a moravských diecézí (ze dne 1. října 1969) vyjadřovat hudbou nejen radost, ale i toužebné očekávání, ducha kajícnosti a zármutek (Liturgický kalendář 2002/2003, str. 54).

Oběžník Kongregace pro bohoslužbu a svátosti PŘÍPRAVA NA VELIKONOČNÍ SVÁTKY A JEJICH SLAVENÍ (vydala Česká liturgická komise, Praha 1991 a Sekretariát ČBK Praha 2001) věnuje postní době 5 stránek z celkově 29. Myslím, že je to pro varhaníky velmi vhodný dokument k pochopení doby postní a tím pak možná i snadnějšího rozhodování, které písně zařadit.

Poznámka ke zpěvům při svatém přijímání: Antifony chtějí vyjádřit myšlenku, že je to tentýž Kristus, s nímž jsme se setkali v jeho Slově v evangeliu a nyní s jeho Tělem v Nejsvětější svátosti.

A ještě na závěr prosba: pokud někdo bude chtít, velmi bych uvítal, kdybyste mi napsali, co se u vás v kostele o jednotlivých postních nedělích zpívá a to na „mejlovou“ adresu: elja@post.cz nebo na Kosárkovo nábřeží 1/127, 118 00 Praha 1 – Malá Strana. 

J. Eliáš

WEB Společnosti pro duchovní hudbu

Dovolte mi, abych vás stručně informoval o to, co vše můžete najít na webových stránkách SDH www.sdh.cz. Web se dnes systematicky buduje asi dva roky. V současné době se připravuje jeho rekonstrukce, takže se budu odvolávat již na jeho budoucí podobu. Vše už tam ale nyní je a funguje, pouze se k tomu musíte proklikávat poněkud nepřehledně.

Novinky obsahují historii aktualizací pro ty, kteří stránky již znají a chtějí se podívat jen na to, co je na něm nového.

Svatováclavské slavnosti referují o zářijovém festivalu duchovní hudby, který SDH každoročně pořádá. Na webu jsou programy a informace počínaje rokem 1998.

Bude odkazuje na přehled akcí duchovní hudby. V přehledu jsou jak akce liturgické, tak koncerty. Akce je možno jednoduše vkládat. Prosím vás tedy, abyste se tuto službu naučili používat, vkládejte tam všechna vystoupení vašich sborů, ať se o vašich akcích všichni zájemci mohou dozvědět. A zájemci se v něm naučí hledat jen tehdy, když tam nějaké akce vložíte.

Bylo obsahuje zpětně akce z oddílu Bude a i jiné, již neaktuální zprávy, které by však bylo škoda nezpřístupnit.
Chorál je oddíl věnovaný pěstování gregoriánského chorálu. Najdete tam pozvánky na jednotlivé akce (mše sv. se zpěvem chorálu, zpívané nešpory) zatím z Prahy. Pozvánky jsou pro „účinkující“ – pro ty, kteří se jich chtějí účastnit aktivně. Proto jsou většinou doplněny notovým materiálem. Informace o podobných akcích v Brně a okolí uvítám a rád zveřejním.

Mše sv. v MP3 je pilotní stránka věnovaná připravovanému projektu chorální zpívané nedělní mše sv. v komprimovaném audioformátu. Lze jej stáhnout a vyslechnout. Měla by sloužit jako alternativa k nedělním přenosům mší v rozhlase i jako inspirace pro ty, kteří by se o podobné zpívání chtěli ve své farnosti pokusit.

Noty je oddíl věnovaný zdrojům not (partitur) povětšinou duchovní hudby. Na internetu jsou přístupné stovky až tisíce skladeb, kteří nadšenci na celém světě přepisují na počítači a dávají k dispozici ostatním. Lze si je vytisknout, často i přímo na počítači přehrát.

Notové archivy jsou místem, kde bychom časem rádi viděli virtuální archiv našich sborů a kůrů. Je to informace pro všechny, kdo kde co má a od koho je možno si žádaný materiál vypůjčit. Dosud je tam pouze rozsáhlý archiv kůru kostela Panny Marie Sněžné v Praze, brzy přibude i archiv Musica sacra. Doufáme, že časem bude možné zpřístupnit i online vkládání a vyhledávání skladeb.

Dokumenty obsahují dosti reprezentativní přehled dokumentů katolické církve, které se týkají liturgické hudby. Počínaje Mottem proprio sv. Pia X., přes dokumenty II. vatikánského koncilu až po dnešek.

Články obsahují seznam článků a úvah o duchovní i liturgické hudbě, Některé jsou umístěny přímo na webu SDH, k jiným jsou pouze odkazy. Je to inspirující čtení, ale na hodiny a dny.

Zpravodaj je oddíl věnovaný elektronické podobě zpravodaje SDH. V nejbližší době se zde objeví díky pochopení vaší jednoty i všechny zpravodaje Musica sacra od roku 1997.

O čem se hovoří je odkaz na diskuse. Zejména diskusi „koncepce liturgické hudby v Čechách“ bych vám rád doporučil alespoň k přečtení. Materiál vychází ze sněmovních materiálů o liturgii, byl vypracován pro liturgickou komisi pražsko-plzeňskou a je jej možno rozšířit vašimi připomínkami a náměty i o Moravu.

Sbory je stránka odkazů na webovské stránky jednotlivých sborů a schól. Je překvapivé, kolik jich je a jek pěkně jsou některé vedeny. Pokud víte o nějaké, která mi dosud unikla, dejte mi vědět. Pokud by vás inspirovaly k tvorbě vlastních stránek, ještě lépe. Jsem přesvědčen, že v dnešní době v každém chrámovém sboru zpívá někdo, kdo má na internet přístup a má prostředky k tomu, aby takové stránky vytvořil.

Členství je stránka kontaktů na sbory i jednotlivce, kteří se chrámovou hudbou zajímají včetně jejich e-mailových adres. Zveřejňujeme jen ty, kteří nás o to požádají. Chcete-li uveřejnit vaši stručnou charakteristiku a kontakt na vás, je zde k tomu příležitost.

Na stránkách www.sdh.cz je i mnoho jiného, to se však už podívejte sami. Za veškeré náměty a připomínky vám budu vděčný. Stránky SDH jsou tu pro všechny příznivce duchovní hudby a tedy i pro vás. V současné době si stránky prohlédne denně průměrně 10 návštěvníků.

Jiří Kub, výkonný místopředseda a webmaster SDH, kub@sdh.cz. 

Valná hromada

V sobotu 15. března 2003 se na Varhanické škole za účasti 27 členů a dvou hostů konala valná hromada jednoty Musica sacra. 

Zahájili jsme ji tradičně zpěvem písně k Duchu Svatému a pokračovali zprávou o činnosti v uplynulém roce, kterou přednesl předseda Jednoty, otec Karel. Šlo o hodnocení akcí minulého roku, o kterých jste průběžně informováni ve zpravodaji. Příjemnou zprávou bylo zjištění, že naše členská základna překročila hranici čtyř set – jednota má momentálně 405 členů. 

Následovala zpráva o hospodaření od pana Ing. Laudáta. Nejvýraznějším zásahem do našeho hospodaření je vypovězení smlouvy o reklamě s Interhotelem Voroněž, čímž jednota přijde každoročně o dvacet tisíc korun. Obě zprávy valná hromada schválila.

Součástí programu byla i volba dvou členů předsednictva. Volební období skončilo p. Hamříkovi a paní Mgr. Borisové, které se rozhodla dále nekandidovat. Zvoleni byli p. Hamřík a p. Pohl.

Po diskusi, kde hlavním tématem byl zpěv gregoriánského chorálu, následovalo občerstvení s neformální výměnou názorů a postřehů z praxe.

Varhanní zájezd 2003

Letošní varhanní zájezd je naplánován na sobotu 17. května (v minulém Zpravodaji bylo mylně uvedeno datum 17. 6.).

Odjedeme autobusem od kostela na Křenové ulici v 8:00. Pojedeme nejdříve do Nového Hradce Králové, kde stojí nové varhany II/23 s mechanickou hrací a elektricku rejstříkovou trakturou do firmy Kánský – Brachtl, která před dvěma roky mistrně restaurovala varhany v katedrále sv. Víta v Praze. Není zajištěn společný oběd. Proto si vezměte nějakou stravu sebou.

Po krátké pauze na oběd navštívíme barokní varhany II/22 od Josefa Sträussla z roku 1765 v kosele Nanebevzetí Panny Marie a romantické varhany II/29 od Karla Schiffnera z roku 1884 v katedrále Sv. Ducha v Hradci Králové. Všechny tři nástroje jsou po zvukové stránce vynikající a proto stojí za slyšení i za vidění. V Brně nemáme v kostele ani jedny varhany, které by se jim vyrovnaly. Varhany v Novém Hradci Králové předvede pan MgA. Postránecký, varhany v Hradci Králové pan MgA. Uhlíř. Vemte si s sebou noty, abyste si také mohli něco zahrát.

Zájezd bude stát asi 200 Kč. Stačí, když zaplatíte, jako obvykle, při nástupu do autobusu. Je třeba, abyste se závazně přihlásili písemně, meilem nebo telefonem, nejpozději do 15. května 2003. Nevyplatilo by se jet s poloprázdným autobusem, proto se volná místa pokusíme doplnit dalšími zájemci. Také sdělte, zda chcete nastoupit na trase Brno – Svitavy.

Jiří Sehnal

Moravský Beroun

Již po sedmé se koná setkání chrámových zpěváků a varhaníku v Moravském Berouně a to ve dnech 23. – 31. července 2003.

Odborné semináře, společné tématické večery a praktická výuka proběhne v prostorách farního kostela, fary, kostela Povýšení sv. Kříže a Základní umělecké školy v Moravském Berouně. 

Lektoři:
 Prof. Bohuslav Korejs – sborový zpěv, greg. chorál, respon. žalmy
PhDr. Jiří Senal, CSc. – hudebně historické přednášky
P. Oldřich Máša – historie města a okolí
PhDr. Václav Dvořák – výuka harmonie
Pavel Rybka – výuka hry na varhany
Ondřej Macek – výuka hry na cembalo
Michael P. Pospíšil – hudebně historické přednášky 
Bližší informace: tel. 554 733 404

Setkání

Nesoutěžní ekumenická přehlídka chrámových sborů dětí a mládeže Setkání se bude konat v neděli 27. dubna 2003 v kostele sv. Augustina v Brně – Masarykově čtvrti.
Protože se letos koná Setkání v neděli, má poněkud pozměněný program. Mše pro účastníky s hlavním celebrantem Mons. Jos. Hrdličkou bude v 10:45, vlastní přehlídka začíná ve 14:00 a bude zakončena minikoncertem společných skladeb kolem 16:00.

Sborování

Všechny chrámové sbory zveme na Sborování – nesoutěžní přehlídku chrámových sborů dospělých, která bude tradičně v sobotu 7. června 2003. Bude se konat již po šesté, jako obvykle v Boskovicích, v kostele sv. Jakuba.
Nenechte se odradit tím, že vám váš sbor nepřipadá dokonalý, tato přehlídka je určena všem chrámovým sborům, ne profesionálním. O přihlášky můžete žádat v naší kanceláři, kde je k dispozici také společná skladba pro letošní ročník – Přijď, Duchu Svatý od Joh. Walthera a to do 10. května 2003.

Informace z kanceláře

· V kanceláři jsou k dispozici fotografie ze Svatocecilského setkání a z valné hromady. Můžete si je prohlédnot, popř. objednat.
· Stále více členů Musica sacra využívá internetu. Pro nás je rozesílání Zpravodajů meilem mnohem jednodušší, proto prosíme ty, kteří by upřednostnili zasílání Zpravodaje v elektronické podobě, o zaslání své meilové adresy.